Pěstování dle pana Václava Berana

Pan Václav Beran je v současné době zapálený pěstitel a propagátor minikiwi s nejpestřejším sortimentem. On a jeho manželka jsou vyučení zahradníci. Určitě především jeho zásluhou se u nás v ČR tato krásná a užitečná rostlina rozšiřuje. Odevzdává nejen velký kus práce, ale hlavně i financí, potřebných na všechny ty návštěvy u pěstitelů minikiwi o kterých nás na fóru http://forum.living.cz diskusní skupina "To je nádhera" informuje. Je to nepochybně báječný a pozitivně smýšlející člověk, jelikož dokonce nabízí své sazenice zdarma v připravených kontejnerech. V sezóně 2009 to bylo dokonce 13 odrůd - daroval je všem, kteří si pro ně přijeli.

Níže uvedené informace včetně foto jsou převzaty od pana Václava Berana

Komentář pana Václava Berana ze dne (Úte 13. Bře 2007) (převzato z http://forum.living.cz)

Množení hřížením můžete udělat kdykoliv, ale čím dřív, tím lépe. Prostě jednoduše vyhrábnete jamku do ní větévku ohnete a přichytíte třebas zapíchnutým drátem. Zahrnout a navrch dát kámen. Do podzimu zakoření a můžete odříznout a nasadit na nové stanoviště. No a fígl vymyslel letitým zkoušením pan Hejduk a všem nám to napsal na stránkách. Kiwi dobře koření, ale asi se to musí dělat ve správnou dobu. A ta je, když odkvetl samec. Já jsem si myslel, že se pro řízek použije dlouhý výhon, ale ne. Najaře se udělá na jednoletém výhonu asi 20centimetrů dlouhý obrost, který je vlastně plodný a kvete. Tento obrost je poměrně slabý a takový neduživý a kvetením vysílený. Hned jak odkvete ho odstříhnete, zbavíte spodních listů a plodů u samic. Samcům pokud dokvétají také květ odstranit. Listy ponechat tak 2-3. Použít stimulátor a dát do písku nebo perlitu. Já jsem to zkusil jednou dřív, to ještě byli malé poupátka a vše shnilo. Bylo to tím, že byly řízky ještě moc bylinné. Tedy počkat po odkvětu a potom už jsem to měl tak 95% ujmuté. Dost lidí dělá také řízky dřevité v zimě, tak jako rybíz, ale to vidím jako málo vhodné. A to proto, že dřevo je dost silné, uvnitř duté a kořeny pouštějí spíš ze spodního kalusu. Řízek dělaný po odkvětu koření po celé délce v zemi. Prostě množení pana Hejduka je super.


Komentář pana Václava Berana ze dne (Úte 27. Bře 2007) (převzato z http://forum.living.cz)

Osobně se raději přikláním k letnimu množení ale takto jde využít i odpad po průklestu. Je to tedy řízkování dřevitými řízky a nechá se dělat podobně jako rybíz. Já je dělám kratší, mezi 10-15cm. Spodní řez pod očkem a vrchní asi 1,5cm nad očkem. Momentálně je mám ještě nasvazkované a ve vlhkém písku stále venku. Po nastříhání a nasvazkování jsem je dal do sklenice s vodou naředěným stimulátorem ,,Racine" který se mi na vše velice osvěčil. Nakonec i práce s ním je jednoduchá. Těď co nejdřív je z části napíchám přímo na pole a z části je dám do umělých truhlíků které můžu přenést třeba i do tepla. V teple mám totiž vždy problém se sviluškou, která řízek decimuje. Venku se toto neděje a tak při časté zálivce řízky do pdzimu pěkně zakoření.Je lepší je dřív než na podzim nepřesazovat, aby se nepoškodily bílé křehké kořínky. Tyto řízky koření havně ze spodního kalusu a proto dávám přednost letním kořenícím po celé délce stonku. To že se teď dělají o pul roku dřív neznamená, že rostliny narostou do závratného rozměru. Prostě musíte mít strpení.


Komentář pana Václava Berana ze dne (Pon 02. Črc 2007) (převzato z http://forum.living.cz)

Tak rostliny mám odsebe 2m a konstrukci 6m. Dobře to i vychází, tři rostliny mezi sebou jak je vidět na fotce. Trubky mají rozměr 51 krát 3mm. Je to trubka normálně z ferony a byla pro toto nejpříhodnější sílou a i cenou. Ostatní mi nevyhovovaly. Trubka stála asi 550kč za 6mertů. 70cm je v zemi zabetonované, 210 nahoru a 140vodorovně. Tedy i trubka v délce 6m ideálně využitá skoro bezezbytku. Dělám CNC obrábění a tak výroba promně nebyla problém, ale práci to samozřejmě dalo. Ještě jsem dělal pro kamaráda a také mám další řadu pro kolomikty které po třech mrazech skoro nepřežily ale už raší. Dráty budou pouze na horní vodorovné trubce, na krajní jsem použil hromosvodové lano, ostatní tři jsou s umělým obalem a to z dřívějšího vedení rozhlasu, také ocelové. Ten středový je o 10cm níž a to na kolmé trubce. Takto to mám proto, že kmímek bude po tenlo drát a na ostatní si budou výhony lehat v lepším úhlu. Prostě chci mít rostliny jen nahoře, tak jako to bývá na fotkách v cizině. Ty dlouhé liánové výhony, no nádhera. Teď shromažďuji další rostliny, tedy odrudy pro druhou řadu, asi 40m dlouhou. Tato není tak dlouhá, navazuje na stěnu /kulny, bývalého včelínu/ kde mám z poloviny čínské a jedno choulostivé Issai. Tedy každá rostlina jiná odruda. Ke každé trubce jsem nasadil malého samečka, kterého budu podle potřeby velice usměrňovat. No a toto bude muj pokus o výběr odrudy, způsob pěstování a poznání velkopěstování. Za 50 let až budu starý a bohatý či chudý, vysadím na svém pozemku Kiwifarmu tak půl hektaru. Sháním stále kontakty na zahraniční výsadby,kam se dojedu podívat. Tedy moje představa je stále k Argutám.





Komentář pana Václava Berana ze dne (Stř 20. Srp 2008) (převzato z http://forum.living.cz)

Tak přiložím slíbené foto nádoby pro zakořeňování. Princip mi poradil pan Hejduk. On používal plastové čtyřhrané umejvadilka, já levnější způsob uříznutého barelu kterých mám přebytek od emulzního oleje. Okolo jsou 4 otvory pro odtok přebytečné vody. V podstatě to funguje jako květináč s miskou v které je stále voda a řízky nad ní.





Komentář pana Václava Berana ze dne (Stř 04. Bře 2009) (převzato z http://forum.living.cz)

O konstrukci pro kiwi jsem tu psal asi před rokem podrobně, a to vidím jako velice důležitou věc. Konstrukce musí být pro budoucnost pevná, rostliny jsou dlouhověké a bez opory je nelze pěstovat. V tom vidím dost velký problém pro spoustu lidí, možná i z toho důvodu je raděj nesází. Na první fotce je konsrukce kterou jsem dělal před rokem a samozřejmě nedodělal. Ještě chybí natáhnout 4 dráty a napnout. Nebylo to tak akutní a tak letos najaře dodělám. Všiměte si, jak krásně za jednu sezonu od výsadby rostliny narostly. Musejí mít motivaci ovíjení nahoru, na zemi by byly poloviční. Druhá fotka je z větší dálky, teď už dosazená po okraj. Třetí je malinko starší na jiné řadě, ale plody a výhony ještě nejsou zcela položené na Téčku. Za dva roky budou výhony už jen nahoře a zdola povedou jen holé kmínky. Někteří si mohou takto podobně udělat stěnu kdy neuvidí na sousedy. Vše jde pomalu, ale ani Prahu nepostavili za jeden den.







Komentář pana Václava Berana ze dne (Úte 23. Čer 2009) (převzato z http://forum.living.cz)

Tak protože už je nejvyšší čas na množení kiwi, dám sem znovu radu jak nato tak jako každý rok. Mnohým se to nechce vyhledávat, ale je to na stránce
viewtopic.php?f=154&t=1644633&st=0&sk=t&sd=a&start=1040
a už zakořeněné řízky na
viewtopic.php?f=154&t=1644633&st=0&sk=t&sd=a&start=1016
Vše ještě názorně ukáži na fotofrafiích. Řízky v těchto miskách nechám letos raději kratší dobu a to tak asi 25 dní. Mám je normálně ve skleníku, nic mimořádného, na skle rašlova sít jako přistínení. Asi 2 krát za den je lehce překropím, vláha se drží u dna a přebytečná voda vyteče dírami na straně. Řízky dělejte jen se slabším dřevem, silné mají velkou dutinu a nejsou vhodné. Stejným způsobem jsem množil Zimolez kamčatský s velice dobrým výsledkem. Fotky jsou dané v tématu. Věřím že tímto způsobem by šlo mnošit skoro vše, ale vychytat nejvhodnější dobu je umění. Stále apeluji na všechny, kteří mají jiné odrudy než já, aby je právě rozmnožily a potom si je vyměníme.




Nějaký stimulator vždy použít






Kiwi Arguta

Komentář pana Václava Berana ze dne (Úte 07. Črc 2009) (převzato z http://forum.living.cz)

Dost často se setkávám s dotazem, čím kiwi hnojím. Já rostlinám dávám ledacos, ale kvašený slepičák ještě neměly. To ale spíš proto, že se mi nechce sbírat a kvasit. Jeden rok jsem zkoušel kravince z pastviny, ale protože hovězí dobytek spásal velké množství Jitrocelu, tak jsem dva roky bojoval s tímto plevelem. Jinak je to dobrá bylina na kašel, ale do zahrádky nepatří. K rostlině u dílny jsme napodzim dávali králičí hnůj a najaře ho odvezli. Deštěm se vylouhoval a mám v plánu letos na podzim takto namulčovat řady ovčím hnojem. Jinak nejvíce používám granule norského hnojiva Hydrokomplex které nám teď dali do jiného obalu s jiným názvem a hned o 10 kč na balení přidražili. Také používám Kristalon všechny tři druhy podle období. Přidám foto pro představu.






Ještě dám fotku substrátu který mi poradil pan Hejduk do které přidávám jen třetinu písku. Používam pro zakořenělé řízky a když vysazuji nové rostliny na stanoviště, tak dávám takovýto 50 litrový pytel na dvě rostliny.



Ještě se takovýto substrát typu B prodává s aktivním humusem, ale ten jsem zatím ještě nezkoušel, protože v něm je přidaný vápník a jistě každý ví, že kiwi vápník nemiluje.


Komentář pana Václava Berana ze dne (Ned 12. Črc 2009) (převzato z http://forum.living.cz)

Tak protože nám už uteklo skoro 25 dnů od řízkování kiwi, tak jsem dnes tedy v neděli ráno začnul sázet rostlinky do kontejnerů. Na zkoušku jsem koupil substrát pro azalky který má oproti dříve používanému typu B o jeden stupeň nižší PH. Tedy je kyselejší a to má mít kiwi rádo. Byl sice o malinko dražší, ale hlavně je to pro vyzkoušení a porovnání které rád udělám. Řízky jsou zase velice pěkně zakořenělé a tak dám nějakou fotku pro představu.



Odruda Julie



No a 24. 6 mě navštívil pan doktor Stojánek a přivezl mi řízky Arguty kterou jsem dlouho chtěl. Jedná se o předváděnou s největším plodem kterou vlastní pan Svatoň v Čestíně a původ má od Honzy. Mám z ní velikou radost a dík za ní. Pan doktor mi ji přivezl čerstvě nařízkovanou v Agro perlitu a tak jsem jich část v něm nechal, a část dal do písku. Na fotce vidíte rozdíl. Asi ten písek má něco do sebe.



Komentář pana Václava Berana ze dne (Pon 31. Srp 2009) (převzato z http://forum.living.cz)

[quote="Stanley_51"]Začínají se vybarvovat arguty > Urodnaja <, bohužel zatím tvrdé jako šutr. Ano tato odruda patří mezi ty pozdní a tak zrát začne asi za měsíc podle každého podmínek. A proto říkám, že kiwi není tolik o rozdílnosti chuti, ale třebas o době zrání, s jeho načasováním a úrodnosti. V tuto dobu už končí Kolomikty, ale dnes jsem už jedl Argutu a to prví zrající a velice plodnou odrudu Dumbarton Oaks. Mám ji z USA a plodit začnula bohatě už v druhém roce tedy loni. Takže už nám začnou pomalu dozrávat Arguty a to je už velká známka přicházejícího podzimu. Večerní fotky.