pestovani

Pěstování dle pana Josefa Hejduka

Škoda že už není mezi námi pan Josef Hejduk a nemůže nám pomoci při diskusi o sibiřském kiwi. Hodně se přičinil o větší rozšíření tohoto vynikajícího ovoce. V roce 2006, kdy jsem zjistil existenci této báječné rostliny byl nejznámějším pěstitelem minikiwi v ČR. Pan Hejduk měl bezvadně zmáknutou technologii rozmnožení a vypěstování sazenice. Z každým se podělil o své letité zkušenosti (přes 20 let), na svých stránkách http://www.kiwiland.cz a http://www.pelargonie.cz i osobně. Jeho webové stránky jsem kdysi hodně navštěvoval, ale dnes - když to po panu Hejdukovi z rodiny nikdo pořádně nepřevzal (webové stránky již nejsou patřičně aktualizované) jsem přešel patrně v současné chvíli na nejlepší stránky věnující se minikiwi a to na diskusní fóru living.cz < Zahrada a pokojové květiny < Zahrada - založené panem Václavem Beranem, diskusní skupina "To je nádhera" - odkaz: http://forum.living.cz/viewtopic.php?f=154&t=1644633

Níže uvedené informace včetně foto jsou převzaty od pana Hejduka, částečně proto, že by bylo škoda o takové zkušenosti přijít.

Psaní, které pan Hejduk dával k rostlinám

dokument ve formátu DOC

Poloha stanoviště

Ideální je poloha do výšky 600m nad mořem. Jak je patrné z fotografií, drobnoplodé kiwi roste stejně dobře mimo ochrannou zónu domu, tedy na volném prostranství. Důležitým faktem je oslunění rostlin - ve stínu málo kvetou a táhnou za sluncem. Pokud je rostlina vysazena na jižním, nechráněném stanovišti, je záhodno na zimu rostlinu přihrnout např listím, nebo chvojím. Rostliny jsou celkově mrazuvzdorné - za dvacet let panu Hejdukovi nevymrzla ani jedna rostlina.

Tvarování minikiwi na zídce - ve spodní části je zřetelné staré dřevo, světlé výhony jsou letošní a příštím rokem budou rodit

21.května vypadala zídka takto

Čas výsadby

Vhodná doba na výsadbu je jaro nebo podzim. Na jaře se vysazují většinou dvouleté sazenice, na sklonku léta letošní řízkovanci.

Množení kiwi (dle návodu pana Hejduka):

1. Množení dužnatými jarními stonky
2. Množení polovyzrálými letnímy výhony
3. Množení vyzrálými dřevnatými výhony

1. Množení dužnatými stonky

Množení jarními dužnatými stonky, které vidíte na obrázku je velmi výhodné, neboť se stonky nalámou přímo z keře a to bez jakékoliv další úpravy, jen se jim ulomí špička. Tím odpadá možnost nákazy infekcí přes řezný nástroj. Další výhoda spočívá v časnosti množení - v případě neúspěchu máme dost času namnožit další várku množením polovyzrálými řízky začátkem léta. Pokud budete dodržovat mnou uvedené zásady (pana Hejduka), budete mít jistotu, že řízky ze 70% zakoření.

Kiwi okolo 20 dubna obrazilo a vyhnalo jarní dužnaté výhony.

Tyto ulámejte a a ponořte jejich konce do práškového růstového stimulátoru.

Zde vidíte přibližnou velikost a tvar řízku, zbaveného vrcholových pupenců, které jsou náchylné ke hnilobám. Vzhledem k tomu, že dužnaté řízky jsou velmi náchylné k vadnutí, prvním požadavkem k úspěchu je nenechat je zvadnout. Proto provádíme jejich zasazení do předem připravených naplněných kelímků substrátem hned po odejmutí z keře.Poté řízky zamlžíme rozprašovačem, abychom jim dodali vláhu na list.Řízky v kelímcích prolejeme vodou a uložíme na stinné místo. Je-li to místo ve skleníku, bezpodmínečně na zem. Radši chladno, než přílišné teplo, které je hlavní příčinou hniloby řízkovanců. Pokud použijete přetaženou fólii přes řízky proti odparu, musíte úzkostlivě kontrolovat teplotu, opod fólií se snadno zapaří a celá várkyá v přepravce shnije. Proti nedoporučuji žádnou fólii, radši je dvakrát denně zamlžím a dopřeji jim tak vláhu na listy. Jakmile Vám řízky zvadnou, účinnost metody je minimální.Pokud řízkujete menší množství, lze použít různé PET lahve jako ochranu proti vyschnutí, efekt je stejný jako u fólie, stejné je i nebezpečí. Asi po třech týdnech se v drenážních otvorech kelímků bjeví bílé kořínky a v tuto chvíli je vyhráno. Teď lze sazenici přesadit do většího květníčku a kochat se úspěchem. Rostliny vytvářejí kořenový bal a začnou se objevovat pupence, ze kterých vyraší nové výhony.

Rekapitulace:
1. Odstraňte špičku výhonu, náchylnou k hnilobě.
2. Odstraňte spodní listy a použijte růstový stimulátor..
3. Udržujte spodní teplotu alespoň 15 stC, horní hranice ať nepřesahuje 22 - 25 stC.
4. Důkladná zálivka může obsahovat některý fungicid, např. Fundazol, chránící proti hnilobám.
5. Po přesazení do větších květníků rostliny otužujte.
6. Později zaštípněte vrcholek rostliny, abyste podpořili její rozvětvení.

2. Množení polovyzrálými letnímy výhony

Tato metoda se používá ,jakmile rostlina začne vyhánět delší šlahouny.Metoda je šetrnější k rostlinám, neboť se spotřebuje méně výhonů. Z jednoho výhonu, který může být dvojnásobně delší, než na obrázku lze získat 10 řízků. Řízky nastříhíme podle vzoru na fotografii, konce smočíme v růstovém stimulátoru a postupujeme obdobně jako při předchozím řízkování dužnatých řízků.Doporučuji zálivku Fundazolem.

z větvičky nařežeme řízky v délce asi 20 cm a zbavíme je spodních listů, můžeme je utrhnout, kořeny bude rostlina vypouštět buď ze spodního vodního kořenového základu, nebo prostě ze stonku kdekoliv.

Asi po třech týdnech zkouškou tahem zjistíme pevné zakořenění rostliny a můžeme ji přesadit do 10cm květníku s dobrou kompostní zeminou nebo koupeným substrátem. Zemina nesmí být napěchovaná - v tomto obalu bude kiwi sídlit až to příštího jara a vytvoří kořenový bal - pokud mu ponecháme místo v kypré zemině !!!

3. Množení vyzrálými dřevnatými výhony

připravené svazky řízků, plody jen jako dekorace

svazky řízků v zemi vedle přezimujících sazenic

Pokud se rozhodnete pro tento druh namnožení, musíte mít opravde dost trpělivosti. Výsledku se dočkáte až koncem května příštího roku, ale máte jistotu, že zakoření a to velmi kvalitně. Nařežeme tedy asi 40cm řízky z prutů o síle do 1cm, horní řez by měl být šikmý kvůli stékání vody a spodní kolmý, těsně pod očkem, resp. původním lístečkem, který odstraníme. Použijeme opět růstový stimulátor , vytvoříme svazky řízků a tyto uložíme do země, jak je patrno z obrázku. Ponoření do zeminy je asi 10cm. Necháme do konce května a vyrýpneme i s okolní zeminou. Toto musíme provést velmi opatrně, neboť kořeny budou vzájemně propleteny a velmi křehké. Poté zakořeněnce přesadíme do květníků 11cm nebo kontejnerů třeba i větších. Řízky můžeme sázet i samostatně. V podstatě je tato metoda totožná s množením rybízových řízků.

Množení ve vodě

Množení řízků ve vodě má výhodu relativně bezinfekčního průběhu procesu zakořenění rostliny, avšak trvá to poměrně dloho, až 2 měsíce. Na řízku se vytvoří kalus, podobný karfilolu, z něhož později, ještě ve vodě jsou vytvářeny kořeny, jak je vidno na snímku. Uložení musí být ve tmavé nádobě, aby se nevytvářely na stěnách nádoby vodní řasy.

řízek po 8 týdnech ve vodě - je to zdlouhavé, ale bez rizika

Příprava stanoviště

Stanoviště pro rostlinu musí být osluněné, půda mám mít mírně kyselou reakci, stačí dát při výsadbě dva kbelíky rašeliny smíchané se zeminou. Pozor na kočky - rády vyhrabou kořeny, které obsahují pro ně velmi přitažlivou látku. Proto doporučuji povrch země u sazenice chránit mechanicky, např.stačí na zem položit starou tašku ze střechy, nebo chránit sazenici drátěným pletivem, položeným na zem a upevněným. Toto se během jednoho roku může odstranit. Holanďané dokonce při prodeji sazenic na tuto skutečnost upozorňují zákazníky varovným štítkem u sazenice.

Sklizeň a skladování

Drobnoplodé kiwi zaručeně dozraje na keři a lze jej postupně sklízet až do zámrazu v rozsahu asi jednoho měsíce. Sklizeň je rozložena tedy do dost dlouhého období, abychom beze spěchu vychutnali plody přímo z keře. Ovoce zůstává na keři i poté, kdy jsou listy již opadané. Působí velmi atraktivně - sklízí se celé hrozny bobulek velikosti velkého angreštu. Velkoplodé kiwi, odrůda chinenis / kterou znáte z prodejen / nedozrává zcela a musí být být po sklizení většinou uložena v teplém prostředí bytu. Jen výjimečně, a to při extremně teplém létu velkoplodé kiwi dozraje na keři.

Je začátek listopadu, A.argutu přešel mráz, listy opadaly a plody jsou stále na keři

Řez rostliny

A. arguta vytváří v první růstové fázi (od narašení do konce června) nové přírůstky dlouhé přes 1 až 2 metry. Na těchto dlouhých letorostech vyrůstají v druhé růstové fázi (červenec až srpen) přírůstky kratší, na kterých aktinidie příští rok plodí. Z toho důvodu je vhodné nové, dlouhé přírůstky zkrátit na 5 - 6 oček (za pátým až šestým listem) od báze výhonu. Termín zkrácení je nejvhodnější koncem června až začátkem července. Nový obrost, který po tomto zakrácení naroste, bývá v příštím roce plodný. Slabý obrost, který je hodně rozvětven a neplodí, můžeme během vegetace odstranit. Kiwi se nedoporučuje řezat v předjaří a na jaře před rašením, kdy hodně roní mízu.

Hnojení během vegetace

Před výsadbou doporučuji vyhloubit jámy alespoň půl metru hluboké a naplnit je dobrou , vyhnojenou zahradní zeminou bez příměsí vápna. Velmi dobrý je zahradnický substrát typu B, tedy substrát pro zeleninu, obsahující dostatečné množství výživných látek pro první 2 měsíce růstu. Potom je nutný pravidelný přísun živin ve formě hnojiv. Vhodnými hnojivy jsou především: Kristalon na plod a květ, hnojivo na surfínie nebo hnojivo na azalky a rhododendrony. Mám zkušenost s nespokojenými zahrádkáři, kteří vyrýpli di trávníku otvor 30x 30cm na hloubku poloviny rýče a a rostlinu zasadili. Její přírůstek byl minimální a jejich nespokojenost tomu úměrná, zvláště, když porovnali svoji rostlinu s mými, které prvním rokem po výsadbě dosahují 2m výšky.

tkzv. samosprašnost

vlevo samčí květ arguty, vpravo samičí květ arguty

Samičí květy tkzv. samosprašných odrůd sice obsahují / jak je vidět na obrázku vpravo / kromě blizny i prašníky s pylem, ale pyl je málo klíčivý. Rostliny se v podstatě brání takto sebeopylení a velmi často se zbavují všech květů krátce po odkvětu bez ohledu na to, zda došlo k sebeopylení či ne. Pokud jsou však opyleny samečkem, udrží 100% násadu a výsledkem jsou doslova obsypané keře plody.

A takhle rodí tkzv. samosprašné:

vlevo tkzv. samosprašné bez opylení samečkem, vpravo tatáž odrůda po opylení. Výsledek: bez samečka 5% úroda, se samečkem 100% , tedy 1 : 20

Foto z Hejdukovi zahrady

Minikiwi v říjnu

1.října 2006 - tak vypadá půl metráku plodů na keři dlouhém 6m

1.října 2006