Mrtví bez porušení rozkladem


Catherine Labouré (2.3.1806 – 31.12.1876) - tělo je 139 let po smrti zcela neporušené

V roce 1933 před jejím blahořečením, se její tělo našlo neporušené.






převzato z: web.katolik.cz

Životní příběh světice Kateřiny Labouré je prostý. Vynikala křesťanskou láskou, pokorou a nejvíce právě prostotou. Narodila se 2. května 1806 ve Fainles-Moutiers ve Francii jako devátá z jedenácti dětí. Při křtu dostala jméno Zoe. V devíti letech jí zemřela matka a brzy se musela starat o domácnost a své sourozence. Všechno vykonávala příkladným způsobem.Od doby prvního svatého přijímání se chtěla stát řeholnicí. Nevěděla však, do které řeholní společnosti vstoupit. Pomohl jí sen. Viděla v něm ctihodného kněze a ten jí řekl: "Jednoho dne budeš šťastná, že jsi mojí duchovní dcerou, Bůh má s tebou zvláštní úmysly." Po nějaké době přišla k "Dcerám křesťanské lásky" v Chatillonsur-Seine a při vstupu do hovorny uviděla na stěně obraz kněze, kterého spatřila ve snu - sv. Vincenta. Potom už neváhala. V dubnu 1830 byl přijata do noviciátu vincentek v Rue du Bac v Paříži a dostala řádové jméno Kateřina. Brzy po svém nástupu měla to štěstí, že se mohla zúčastnit slavnostního přenesení ostatků sv. Vincence z Notre Dame do kapličky lazaristů v Rue de Sévres. Již během noviciátu obdržela mimořádné milosti.

V noci z 18. na 19. července 1830 měla Kateřina první zjevení Panny Marie v kapli sester. O půlnoci ji vzbudil malý čtyř až pětiletý chlapeček a řekl: "Pojď do kapličky. Panna Maria tě tam čeká." A skutečně se tak stalo. Svatá Panna se projevila jako starostlivá matka plná lásky a sdělila mladé řeholnici, že ji Bůh chce pověřit důležitým úkolem. Také jí řekla, že bude mnoho trpět, ale aby se ničeho neobávala, neboť to všechno bude k větší slávě Boží. Panna Maria ukázala na oltář a doporučila Kateřině, aby tam hledala útěchu. Předpověděla také, že přijdou zlé doby a v zemi bude mnoho krvavých obětí i mezi kněžími. Za týden po zjevení vypukla ve Francii "červencová" revoluce, která odstranila Karla X. (Později následovala válka v roce 1870 a pronásledování duchovenstva za Komuny v roce 1871.)

Druhé zjevení se konalo 27.listopadu téhož roku v předvečer Adventu. Panna Maria držela v rukou symbol zeměkoule. Na rukou zářily prsteny vykládané drahokamy, které vyzařovaly paprsky. Panna Maria řekla: "Krása a jas paprsků je symbolem milostí, které rozdávám všem, kteří o ně prosí." Dala najevo, že je jí milé, když ji lidé o milosti prosí. Ve chvíli se utvořil kolem Panny Marie oválný obraz a v půlkruhu se objevil zářící nápis: "Ó, Maria, bez poskvrny hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme." Pak uslyšela Kateřina vnitřní hlas: "Nech zhotovit takovou medailku. Ti, kdo ji budou s důvěrou nosit, dostanou mnoho milostí." Najednou se zdálo, jakoby se obraz otočil. Na druhé straně uviděla Kateřina písmeno M a nad ním kříž. Pod písmenem M byla přesvatá srdce Pána Ježíše a Panny Marie. Jedno bylo ovinuté trnovou korunou a druhé bylo probodnuté mečem.

Otec Aladel, zpovědník sestry Kateřiny, byl s přáním Panny Marie nechat razit tyto medailky obeznámen. Konečně po dvou letech, po opakovaném zjevení a naléhavé výzvě dal pařížský arcibiskup de Quélen souhlas s ražbou. První medailky vyrazili na jaře roku 1832 a za deset let jich bylo rozdáno už 80 miliónů po celém světě. Velmi rychle se začaly objevovat zprávy o jejich podivuhodném působení. Bylo nahlášeno a ověřeno množství případů, nejen zázračných uzdravení a záchrany, ale i duchovních konverzí a obrácení. Proto lid začal brzy medailku Neposkvrněného početí nazývat Zázračnou medailkou Panny Marie.

Kateřina Labouré byla po skončení noviciátu poslána do chudobince na předměstí sv. Antonína ve 12. okrese Paříže. Tam strávila celý svůj život. Vykonávala ty nejnižší práce u starců, v kuchyni, krejčovně a i ve vrátnici. Zjevení Panny Marie, kterými byla omilostněna, zachovala v úplné tajnosti - důvěrníkem byl jen její duchovní rádce otec Aladel. Zemřela 31. prosince 1876. V roce 1933 před jejím blahořečením, se její tělo našlo neporušené. Je pochována v kapli zjevení pod oltářem, u kterého se jí Panna Maria zjevila.

převzato z: web.katolik.cz